3pé.cz - Mirka Zelenková od A do Z

„A“ jako Autoportrét

Můžeš v krátkosti popsat, jak vidíš sama sebe? Charakter, temperament, tvé schopnosti, touhy a plány…

Nedávno mě napadlo takové přirovnání – rozdělit ženy podle zvířat, kterým se podobají (a kterými je lidé okolo občas titulují).

Některým ženám se říká kočky. Jsou krásné, ladné, jsou svoje a nedají se jen tak ochočit. Rády se líbí, zajímají se o módní trendy v oblékání a líčení a nepodnikají ztřeštěné kousky. Tak to nejsem.

Některé jsou, trochu hanlivě, nazývány kvočnami. Když pominu ten hanlivý podtón, tak bych je charakterizovala jako ženy se silným smyslem pro rodinu. Pečují o děti a lidi kolem sebe. Starají se o byt, pěstují květiny, oblékají se střídmě, nekupují si časopisy o módě a líčení, ale o vaření a zahradničení. Tak to taky nejsem.

Mě Bůh stvořil podle psů. Všimli jste si, co dělá pes, když vítá pána? Radostně skáče a pobíhá. Já nejradši tancuju. Co dělá pes, když zavětří stopu nebo dobrodružství? Pustí se za ním a hned tak se nevzdá. Já taky. A takový pastevecký pes pomáhá ovčákovi hlídat stádo a bránit ho před vlky. I v tomhle se psům podobám.

„B“ jako Běh života (curiculum vitae)

Mohla bys nastínit svůj životopis? Co vlastně všechno děláš?

Narodila jsem se 3.10.1971 v Písku. Vyrůstala jsem v malém jihočeském městě Protivíně. Po absolvování gymnázia v Písku jsem odešla do Plzně studovat pedagogickou fakultu. Tímto jsem byla vysvobozena ze zajetí malého města a nastaly zlaté časy. Po skončení studií jsem zůstala v Plzni. Vedu tady kočovný život – bydlím v pronájmech a pracovala jsem už v několika plzeňských firmách, vesměs jako IT administrátorka. Teď pracuji v controllingu ve Škodovce (Transportation).

Mimo práci se podílím na různých činnostech našeho sboru a snažím se trochu sportovat.

„C“ jako Cíl

Mají všechny tvé aktivity nějaký společný jmenovatel? Jaký vidíš cíl pro svůj život?

Filipským 3:14 – běžím k cíli, abych získala nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši.

A po cestě chci pobrat co nejvíc lidí s sebou.

„D“ jako Domov

Prozraď nám prosím něco o svém domově, o své rodině.

Jak už jsem řekla, jsem kočovník. Nutno poznamenat, že nedobrovolně. Rodiče a bratr bydlí v Protivíně, já bydlím v Plzni. Vlastní rodinu nemám. Mám ale Boží rodinu, tou je sbor KS Plzeň.

„E“ jako Evangelium

Jak k tobě vlastně přišlo Evangelium, neboli Dobrá Zpráva?

Dobrá zpráva se ke mně dostala skrze knížku Letopisy Narnie I. od C.S.Lewise. Je to knížka pro děti, ve které jsou popsány principy křesťanství. Tu knížku mi půjčil kamarád - křesťan, se kterým jsem předtím asi rok vedla různé diskuse ohledně duchovního světa. Navíc on svým chováním, svými postoji a vůbec tím, jaký je, zboural moje předsudky, které jsem vůči křesťanům měla. Tehdy se mi v hlavě usídlila myšlenka: „Možná na tom křesťanství přece jen něco je.“ A když jsem se pak vymáchala v jedné životní krizi a přiznala si, že si svůj život nedokážu řídit sama, že ať dělám co chci, pořád je to špatně, zvolala jsem k Bohu, ať mi tedy ukáže, kudy kam. A on to udělal skrze dětskou knížku.

„F“ jako Film

Které filmy bys zařadila mezi své nejoblíbenější? Napiš tři, čtyři…

Líbí se mi dobře zpracované pohádky Kráska a zvíře, Princ a večernice, Byl jeden král, Pyšná princezna, … Taky mám ráda staré české filmy s Oldřichem Novým, Janem Werichem, Vlastou Burianem a celou touhle generací herců. Pak se mi líbí novější, ale už taky staré české filmy jako: Limonádový Joe, Tajemství hradu v Karpatech, Adéla ještě nevečeřela, Pane vy jste vdova…

No prostě nejsem na velká dramata.

„G“ jako Galerie

Které lidi máš v pomyslné galerii svého srdce jako vzory, od kterých ses něčemu přiučila, nebo od nich něco četla?

Já se nejradši učím od živých lidí, které potkávám ve svém životě. Ti vždycky nějak mluví do mé situace a něčím mě ovlivní a obohatí. Vzor ženy z dějin nebo literatury nemám. Spíš se mi stává, že čtu knížku ve které je popisována nějaká žena zastupující určitý archetyp. Pak se mi stává, že se v ní najdu. Třeba v Pánu prstenů jsem se našla v Éowin

„H“ jako Hudba

Co pro tebe znamená hudba? A jakou posloucháš nejraději?

Od dětství slyším od lidí kolem sebe, že nemám hudební sluch. Přesto z nepochopitelných důvodů ráda zpívám. Ale ještě radši tancuju. Některé skladby provokují moji představivost a mám potřebu to vyjadřovat pohybem. (A když to nemůžu realizovat, tak si to aspoň představuju.) Pokud hudbu jen poslouchám, tak nejraději živou někde v divadle nebo na koncertě. Líbí se mi opery od Verdiho, líbí se mi Beethovenovy symfonie, líbí se mi lecos.

Nemám ráda komerční hudbu valící se z mnohých rozhlasových stanic.

Z lehčích hudebních žánrů se mi líbí Javory, Hradišťan, Milvus, Gothart, Poitín, Enya, Blackmoor´s Nights, Mike Oldfield…

„CH“ jako Charakter

Jakých charakterových vlastností si vážíš u lidí okolo sebe, a proč?

Čestnosti, statečnosti, vytrvalosti, sebekritičnosti.

Sebekritičnost – Bible na mnoha místech varuje, že svévolníci špatně skončí. Svévolník je ten, kdo si jede podle svého, nedbá rad od lidí, natož pak Božího vedení. S takovými lidmi se prostě nedá vyjít. A ani Bůh, který respektuje naši svobodnou vůli s nimi nic nezmůže. Takže si u lidí vážím toho, když jsou sebekritičtí a pokorní, když dokážou z toho, jak se k nim chová okolí vyvodit důsledky pro sebe. Lidé kteří si myslí, že oni jsou v pořádku a ti ostatní je prostě nechápou (případně, že všichni okolo jsou blbí), mají problém – nejsou sebekritičtí.

„I“ jako Ideál

Můžeš v krátkosti popsat, jakou máš představu o ideální církvi pro 21. století?

Církev by měla být společenství opravdových Kristových učedníků. Moc si přeju, aby Církev byla pro okolní svět přitažlivá stejně, jako jsou pro mnohé hledající přitažlivé různé dávné kulty a společenství. Mnohokrát jsem se setkala s tím, že lidé obdivují moudrost druidů, šamanů, mágů a tajemných řádů; hledají duchovní mistry, moudré rádce a léčitele. Já sama jsem k těmto hledajícím lidem patřila a byla jsem velmi překvapena, když jsem zjistila, že právě tohle Bůh pro svou Církev zamýšlel. A tak si přeju, aby se Boží záměr naplnil, aby Církev byla společenstvím lidí, které vede nejvyšší duchovní mistr – velekněz Ježíš Kristus, která je plná Jeho moudrosti, lásky, uzdravující moci a vítězství nad silami temnoty.

„J“ jako Jídlo

Jaká máš oblíbená jídla (a nápoje?)

Oblíbená jídla: nemám v oblibě nějaké konkrétní jídlo, ale ráda si občas pochutnám na něčem z čínské kuchyně, také mi chutnají indické cukrovinky a český borůvkový koláč.
Oblíbené nápoje: čaje jemné chuti, dobré víno, pivo.

„K“ jako Koníčky

Jaké máš koníčky, baví tě nějaký sport?

Baví mě tanec, mám ráda pěší turistiku. Ráda něco vyrábím rukama (šiju, vyšívám, háčkuju, pletu, vyrábím různé oděvní a bytové doplňky).

„L“ jako Láska

Jakým způsobem se tě v současnosti nejvíce dotýká Boží láska?

Spoléhám na ni. Ještě si pořád pamatuju, jak nesmyslný, nespravedlivý, pokřivený a bezvýchodný se mi jevil svět předtím, než jsem poznala, že je tu někdo, kdo mě miluje. Kdo mě miluje takovou, jaká jsem a jaká v hloubi duše chci být. Že je tu někdo, kdo mi rozumí. On mě nechce spoutat a nacpat do nesmyslných pravidel, ale chce mě mít takovou, jakou mě stvořil. On je ten, kdo mě přijímá, kdo za mě bojoval a bojuje, a pro koho stojí za to žít.

„M“ jako Motto

Znáš nějaký výrok, který tě vystihuje, nebo pod který by ses bez váhání podepsala?

Líbí se mi veršík, který jadrně vystihuje to, co jsem se snažila vysvětlit v povídání o sebekritičnosti (bohužel si nepamatuji jméno autora):

„Blbec nikdy nepochopí, že je blbcem skutečně.
Pravdu o tom, že je blbcem, blbci říkáš zbytečně.“

„N“ jako Národ

Které vlastnosti našeho národa se ti líbí a které naopak vůbec?

Na Češích se mi líbí, že jsou šikovní, vynalézaví a originální. Český člověk dokáže z mála vykřesat mnoho, spoustu věcí si umíme vyrobit „na koleni“ a ve světě se jako jednotlivci neztratíme. Bohužel jsme národem, který si neumí vládnout – stačí se podívat na naši politckou scénu. Jako národu nám chybí vznešenost a rytířskost.

„O“ jako Odpočinek

Jakým způsobem nejraději odpočíváš?

Co se týká „normálních“ dní (tedy mimo dovolenou), tak se po práci většinou jdu projít někam do okrajové části Plzně. Jindy si třeba zacvičím, abych se udržela v kondici, což zpravidla vyústí ve zkoušení různých divokých tanečních kreací.

Dovolenou ráda trávím aktivním způsobem. Zpravidla za mnou někdo přijde a řekne třeba: „Necheš se mnou ject na tábor jezdit na koni“, nebo „pojeď do Chorvatska, budem plavat, běhat po kraji a raftovat“; nebo „jedem na vodu, pojeď taky“. Tak já sbalím batoh a jedu.

„P“ jako Práce

Popiš prosím ve stručnosti kde všude jsi pracovala, čím se živíš teď a co tvá práce obnáší.

Vystudovala jsem pedagogickou fakultu, obor matematika – výpočetní technika. Dva roky jsem učila na obchodní akademii. Pak jsem rok byla na „volné noze“ – školila jsem pracovníky různých firem na práci s počítačem. Tak jsem se dostala do Plzeňské papírny, kde mě vzali na proškolení pracovníků a pak jsem tam zůstala jako správce informačního systému (IT administrátor) a později jako vedoucí výpočetního střediska. IT administrátorku jsem dělala pak i dál v jiné firmě. Teď pracuji v controllingu. Mojí prací je zpracování různých podnikových statistik a vyhodnocení. K tomu hojně využívám své programátorské zkušenosti – jde o to, získat z velké hromady dat uložené v podnikové databázi menší hromadu dat v patřičném uspořádání.

„R“ jako Roční období

Které roční období máš nejraději?

Léto a začátek podzimu.

„S“ jako Splněná přání

Můžeš prozradit, jaké bylo v poslední době tvé nejkrásnější splněné přání?

Najít skutečného duchovního mistra a dát svému životu řád. A tak jsem našla Boha, nebo spíš On našel mě.

„T“ jako Televize

Sleduješ televizi? Pokud ano, jaký typ pořadů se ti líbí?

Co je to televize???

„U“ jako Úsměv

Máš nějakou úsměvnou historku, na kterou ráda vzpomínáš?

Vzpomínám si na jednu scénu z dětství mého bratra. Když mu byly tak 3 roky, měl tendenci pořád něco očichávat. Líbilo se mu, když se rozbalilo nové mýdlo a všichni kolem museli přijít, hlučně nasát vůni mýdla a vydechnout citoslovce: „aaaaach“. On sám to s radostí opakoval.

Jednoho zimního večera náš táta vyndal z lednice syrečky a udělal s nimi tutéž proceduru, jako s mýdlem. Když to bráška viděl, všeho nechal a s voláním: „čuchnout, čuchnout“ se hnal k tátovi. Mohutně nasál, … citoslovce libého vydechutí už nenásledovalo. Jeho malinkým obličejíkem, se nejprve mihl výraz naprostého zmatku, který vzápětí vystřídal výraz upřímného zhnusení.

Ponaučení: dítě syreček neocení.

„V“ jako Verš

Který verš z Písma tě v současnosti nejvíce oslovuje?

Zbraně našeho boje nejsou světské, nýbrž mají od Boha sílu bořit hradby. Jimi boříme lidské výmysly a všecko, co se v pýše pozvedá proti poznání Boha. (2K 10,4)

„Z“ jako Zajímavost na závěr

Víš o sobě ještě nějakou zajímavost, na kterou se těmito otázkami nepřišlo?

Nevím, jestli je to zajímavost, spíš praktická záležitost. Kdybychom se někdy setkali při jiné příležitost, než je 3pé a někdo vám o mě tvrdil, že se rozhodně nejmenuju Mirka, ale Vanda, tak je to proto, že už několik let mám přezdívku – Vanda. A snad proto, že je to i normání jméno, tak se mě ta přezdívka drží. Někteří lidé dokonce ani neví, že se jmenuju Mirka. A na obě jména slyším.